Trpaslíci jsou na Zeměploše velmi rozšíření. Nejvíce jich samozřejmě najdeme v horách okolo Středu, kde po tisíciletí vykonávají svoji nejoblíbenější činnost - dolování zlata, drahých kamenů, kovů, uhlí a tuku, ale s postupem doby se adaptují i na život ve městě, kde je jim výhodou jejich veliká manuální zručnost.

I když nejsou fyzicky příliš vysocí, tak mají nesmírnou sílu a nečekanou obratnost. Při neopatrné narážce na jejich vzrůst (třeba když si omylem v trpasličí hospodě objednáte "malé pívo") se dokáží v mžiku rozzuřit a už se nikdy nedozvíte, jak se zničehonic v rukou trpaslíka objevila obrovská dvoubřitá sekera. Pravda, někdy vám hned neuseknou hlavu, ale nohy v kolenou, aby jste pocítili jaké je to být "malý".

U trpaslíků nosí vousy i ženy, takže se jen těžko rozezná jejich pohlaví. A co více, nepoznají to ani oni, takže fáze namlouvání je u nich velmi složitým rituálem.

Nejoblíbenějším trpasličím jídlem jsou krysy na špejli a Trpasličí chleba, nejoblíbenější písní je pak jejich hymna Zlato, zlato, zlato...

Velmi netradičním trpaslíkem je pak Casanovlez, holobradý "druhý největší milovník Zeměplochy".

Odvěkými nepřáteli trpaslíků jsou Trollové.

Většina mágů studuje na Neviditelné Univerzitě, i když je známo, že existují i jiné koleje, například slibně rozvíjející se Prašnekova univerzita v Pseudopolisu. Starší mágové mají sklony tloustnout, nebo přinejmenším nabrat nějaké to důstojné kilo.

Mágové málokdy provedou něco magického, s vyjímkou nějaké drobné ekvilibristiky, malé levitace nebo potřebné minikoule k zapálení dýmky.

Magie má svou barvu, je jí osmá barva duhy, oktarína. Bývá vidět za krajopádem a všude tam, kde se uvolní větší množství magie.

Mágové jsou také logickými nosiči pokroku, z jejich vynálezů můžeme jmenovat suši-pizzu, ústřední topení a nesmíme zapomenout na HEX. Opravdu živý počítač s umělou inteligencí. Státi se lepším a větším mágem lze po zádech a přes mrtvoly nadřízených mágů.

V hloubi NU se nachází Oktávo, magická kniha nesmírné síly a také knihovník, který při magické nehodě přestal býti člověkem a připomíná spíše opa. Nicméně je toto označení háklivý, raději ho oslovujte knihovníku.

Vlkodlaci jsou lidé, kteří víceméně nedobrovolně mění svoji podobu ve vlky. Pocházejí převážně z Überwaldu, kde dodnes žije několik velkých vlkodlačích klanů. Většina z nich není lidem nebezpečná, protože v lidské podobě se chovají jako lidé a ve vlčí jako vlci, ale najdou se mezi nimi i velmi nebezpeční jedinci s maniakálními sklony, díky nimž získala rasa vlkodlaků svoji velmi špatnou pověst. Vlkodlaci sice prakticky patří mezi nemrtvé, ale lze je zabít stříbrnou kulkou nebo ohněm.

S končícím stoletím Ovocného netopýra se však i oni začínají začleňovat do civilizace, příkladem budiž Angua von Überwald, která dokonce vstoupila do řad ankh-morporské Hlídky. Netají se tím, že je vegetariánka.

Opačným a velmi ojedinělým extrémem vlkodlaka je lidodlak Lupine, který je vlkem jenž se v čase úplňku mění v člověka.